Tento týden organizace OSN pro potraviny a zemědělství OSN (FAO) ve spolupráci s WHO zveřejnila svou první globální zprávu o aspektech bezpečnosti potravin buněčných produktů.
Cílem této zprávy je poskytnout solidní vědecký základ pro zahájení zřizování regulačních rámců a účinných systémů k zajištění bezpečnosti alternativních proteinů.
Corinna Hawkes, ředitelka divize potravinových systémů a bezpečnosti potravin FAO, uvedla: „FAO spolu s WHO podporuje své členy poskytováním vědeckých rad, které mohou být užitečné pro bezpečnostní úřady pro bezpečnost potravin použít jako základ pro řízení různých problémů s bezpečností potravin“.
Ve svém prohlášení FAO uvedl: „Potraviny založené na buňkách nejsou futuristické potraviny.
Zpráva uvádí, že tyto inovace potravinových systémů jsou v reakci na „obrovské výzvy v potravinách“ týkající se světové populace v roce 2050 dosahují 9,8 miliardy.
Vzhledem k tomu, že některé potravinářské výrobky založené na buňkách jsou již v různých fázích vývoje, zpráva uvádí, že „je rozhodující objektivně posoudit výhody, které by mohly přinést, a jakákoli rizika s nimi spojená-včetně obav o bezpečnost potravin a kvality“.
Zpráva s názvem aspekty bezpečnosti potravin v buněčných potravinách zahrnuje syntézu relevantních terminologických otázek, principů procesů výroby potravin, globální krajině regulačních rámců a případových studií z Izraele, Kataru a Singapuru, „pro zvýraznění různých oblastí, struktur a kontextů jejich regulačních rámců“ pro buněčné potraviny “.
Publikace obsahuje výsledky odborných konzultací LED FA-LED, která se konala v Singapuru v listopadu loňského roku, kde byla provedena komplexní identifikace rizika bezpečnosti potravin-identifikace rizik je prvním krokem procesu hodnocení formálního rizika.
Identifikace rizik pokrývala čtyři fáze procesu výroby potravin na bázi buněk: zdroje buněk, růst a produkce buněk, sklizeň buněk a zpracování potravin. Odborníci se shodli, že zatímco mnoho nebezpečí je již dobře známo a existuje stejně v konvenčně vyráběném potravě, může být nutné zaměřit se na konkrétní materiály, vstupy, přísady-včetně potenciálních alergenů-a vybavení, které jsou pro výrobu potravin na základě buněk jedinečnější.
Ačkoli FAO se týká „potravin na bázi buněk“, zpráva uznává, že „kultivované“ a „kultivované“ se také běžně používají v tomto odvětví. FAO naléhá na národní regulační orgány, aby vytvořily jasný a konzistentní jazyk ke zmírnění nesprávné komunikace, což je zásadní pro označování.
Zpráva naznačuje, že případ od případu k posouzení potravinových potravinových výrobků na základě potravin je vhodný, protože ačkoliv lze o výrobním procesu provádět zobecnění, každý produkt by mohl použít různé buněčné zdroje, lešení nebo mikroparkáře, složení kultivačních médií, kultivační podmínky a návrhy reaktorů.
Rovněž uvádí, že ve většině zemí lze potraviny na bázi buněk posoudit v rámci stávajících nových potravinových rámců, které jako příklady citují Singapurské změny svých nových potravinových předpisů, aby zahrnovaly potraviny založené na buňkách a formální dohodu o bezpečnosti pro potraviny vyrobené z kultivovaných buněk hospodářských zvířat a drůbeže. Dodává, že USDA uvedla svůj záměr vypracovat předpisy o označování masa a drůbežích produktů odvozených ze živočišných buněk.
Podle FAO: „V současné době existuje omezené množství informací a údajů o aspektech bezpečnosti potravin buněčných potravin na podporu regulačních orgánů při přijímání informovaných rozhodnutí“.
Zpráva uvádí, že více vytváření a sdílení dat na globální úrovni je nezbytné pro vytvoření atmosféry otevřenosti a důvěry, aby umožnilo pozitivní zapojení všech zúčastněných stran. Říká se také, že mezinárodní úsilí o spolupráci by prospělo různým příslušným orgánům v oblasti bezpečnosti potravin, zejména osoby v zemích s nízkými a středními příjmy, aby využily přístup založený na důkazech k přípravě nezbytných regulačních opatření.
Skončí tím, že uvádí, že kromě bezpečnosti potravin jsou jiné předmětové oblasti, jako je terminologie, regulační rámce, aspekty výživy, vnímání a přijetí spotřebitelů (včetně chuti a dostupnosti), stejně důležité, a možná ještě důležitější, pokud jde o zavedení této technologie na trh.
Pro odbornou konzultaci, která se konala v Singapuru od 1. do 4. listopadu loňského roku, vydala FAO otevřenou globální výzvu pro odborníky od 1. dubna do 15. června 2022, aby vytvořila skupinu odborníků s multidisciplinárními obory odborných znalostí a zkušeností.
Použilo se celkem 138 odborníků a nezávislý výběrový panel přezkoumal a zařadil žádosti na základě předběžných kritérií-33 uchazečů bylo zařazeno do užšího výběru. Mezi nimi 26 dokončilo a podepsalo formu „závazku a prohlášení o zájmu“ a po vyhodnocení všech zveřejněných zájmů byli kandidáti bez vnímaného střetu zájmů uvedeni jako odborníci, zatímco kandidáti s příslušným zájmem o tuto záležitost a který by mohl být vnímán jako potenciální střet zájmů jako zdroje.
Odborníci na technické panely jsou:
Lanil Kumar Anal, profesor, asijský technologický institut, Thajsko
Lwilliam Chen, dotočený profesor a ředitel potravinářské vědy a technologie, Nanyang Technological University, Singapur (místopředseda)
LDEEPAK CHOUDHURY, vedoucí vědec technologie Biomanufakturing, Technologický institut pro bioprocesu, Agentura pro vědu, technologie a výzkum, Singapur
Lsghaier Chriki, docent, Institut Supérieur de l'Agriculture Rhône-Alpes, výzkumný pracovník, Národní výzkumný ústav pro zemědělství, potraviny a životní prostředí, Francie (místopředseda pracovní skupiny)
Lmarie-Pierre Ellies-oury, odborný asistent, Institut National De La Recherche Agronomique et de l'evironnement a Bordeaux Sciences Agro, Francie
Ljeremiah Fasano, vrchní poradce politiky, Spojené státy Food and Drug Administration, USA (předseda)
Lmukunda Goswami, hlavní vědec, indická rada zemědělského výzkumu, Indie
Lwilliam Hallman, profesor a předseda, Rutgers University, USA
Lgeoffrey Muriira Karau, zabezpečení a inspekce kvality ředitele, Úřad pro standardy, Keňa
Lmartín Alfredo Lema, biotechnolog, National University of Quilmes, Argentina (místopředseda)
LREZA OVISSIPOUR, odborný asistent, Virginie Polytechnic Institute a State University, USA
Lchristopher Simuntala, vedoucí biologické bezpečnosti, National Biosafety Authority, Zambie
Lyongning Wu, hlavní vědec, Národní středisko pro hodnocení bezpečnosti potravin, Čína
Čas příspěvku: prosinec-04-2024