Tento týden zveřejnila Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve spolupráci s WHO svou první globální zprávu o aspektech bezpečnosti potravin u produktů na bázi buněk.
Zpráva si klade za cíl poskytnout solidní vědecký základ pro zahájení zavádění regulačních rámců a účinných systémů k zajištění bezpečnosti alternativních proteinů.
Corinna Hawkesová, ředitelka divize potravinových systémů a bezpečnosti potravin FAO, uvedla: „FAO spolu s WHO podporuje své členy tím, že poskytuje vědecké poradenství, které může být užitečné pro orgány příslušné pro bezpečnost potravin jako základ pro řešení různých otázek bezpečnosti potravin.“
Ve svém prohlášení FAO uvedla: „Potraviny na bázi buněk nejsou futuristické potraviny. Více než 100 společností/startupů již vyvíjí potravinářské produkty na bázi buněk, které jsou připraveny k uvedení na trh a čekají na schválení.“
Zpráva uvádí, že tyto podnětné inovace v oblasti potravinových systémů jsou reakcí na „obrovské potravinové výzvy“ související s tím, že světová populace dosáhne v roce 2050 9,8 miliardy.
Vzhledem k tomu, že některé potravinářské produkty na bázi buněk jsou již v různých fázích vývoje, zpráva uvádí, že je „zásadní objektivně posoudit přínosy, které by mohly přinést, stejně jako veškerá rizika s nimi spojená – včetně obav o bezpečnost a kvalitu potravin“.
Zpráva s názvem Aspekty bezpečnosti potravin z buněčných zdrojů obsahuje syntézu literatury týkající se relevantních terminologických otázek, principů procesů buněčné výroby potravin, globální krajiny regulačních rámců a případových studií z Izraele, Kataru a Singapuru, „které zdůrazňují různé oblasti působnosti, struktury a kontexty obklopující jejich regulační rámce pro potraviny z buněčných zdrojů“.
Publikace obsahuje výsledky expertní konzultace vedené FAO, která se konala v listopadu loňského roku v Singapuru, v rámci které byla provedena komplexní identifikace rizik pro bezpečnost potravin – identifikace rizik je prvním krokem formálního procesu hodnocení rizik.
Identifikace rizik zahrnovala čtyři fáze procesu buněčné výroby potravin: získávání buněk, růst a produkci buněk, sklizeň buněk a zpracování potravin. Odborníci se shodli, že ačkoli je mnoho rizik již dobře známo a existuje stejně tak i v konvenčně vyráběných potravinách, může být nutné zaměřit se na specifické materiály, vstupy, složky – včetně potenciálních alergenů – a zařízení, které jsou pro buněčnou výrobu potravin specifičtější.
Ačkoli FAO hovoří o „potravinách na bázi buněk“, zpráva uznává, že „kultivovaný“ a „kultivovaný“ jsou také termíny běžně používané v tomto odvětví. FAO naléhavě žádá národní regulační orgány, aby zavedly jasnou a jednotnou terminologii s cílem zmírnit nedorozumění, což je pro označování zásadní.
Zpráva naznačuje, že k posuzování bezpečnosti potravin na buněčné bázi je vhodný individuální přístup, protože ačkoli lze o výrobním procesu zobecnit, každý produkt by mohl využívat různé buněčné zdroje, nosiče nebo mikronosiče, složení kultivačních médií, kultivační podmínky a návrh reaktorů.
Dále uvádí, že ve většině zemí lze potraviny na bázi buněk posuzovat v rámci stávajících rámců pro nové potraviny, přičemž jako příklady uvádí singapurské změny v jeho předpisech pro nové potraviny, které zahrnují potraviny na bázi buněk, a formální dohodu USA o označování a bezpečnostních požadavcích na potraviny vyrobené z kultivovaných buněk hospodářských zvířat a drůbeže. Dodává, že USDA oznámilo svůj záměr vypracovat předpisy pro označování masných a drůbežích výrobků získaných ze zvířecích buněk.
Podle FAO „existuje v současné době omezené množství informací a údajů o aspektech bezpečnosti potravin u potravin na bázi buněk, které by regulačním orgánům pomohly přijímat informovaná rozhodnutí“.
Zpráva uvádí, že pro vytvoření atmosféry otevřenosti a důvěry je nezbytné větší generování a sdílení dat na globální úrovni, což umožní pozitivní zapojení všech zúčastněných stran. Uvádí se také, že mezinárodní společná úsilí by prospělo různým orgánům příslušným pro bezpečnost potravin, zejména těm v zemích s nízkými a středními příjmy, aby při přípravě veškerých nezbytných regulačních opatření uplatňovaly přístup založený na důkazech.
Závěrem se konstatuje, že kromě bezpečnosti potravin jsou stejně důležité, a možná i důležitější, pro zavedení této technologie na trh i další oblasti, jako je terminologie, regulační rámce, nutriční aspekty, vnímání a přijetí spotřebiteli (včetně chuti a cenové dostupnosti).
Pro konzultaci expertů konanou v Singapuru od 1. do 4. listopadu loňského roku vydala FAO otevřenou globální výzvu k účasti expertů od 1. dubna do 15. června 2022 s cílem vytvořit skupinu expertů s multidisciplinárními odbornými znalostmi a zkušenostmi.
Celkem se přihlásilo 138 expertů a nezávislá výběrová komise žádosti posoudila a seřadila na základě předem stanovených kritérií – do užšího výběru se dostalo 33 uchazečů. Z nich 26 vyplnilo a podepsalo formulář „Závazek mlčenlivosti a prohlášení o zájmech“ a po vyhodnocení všech zveřejněných zájmů byli kandidáti, u kterých nebyl zjištěn žádný střet zájmů, uvedeni jako experti, zatímco kandidáti s relevantními znalostmi v dané oblasti, které by mohly být vnímány jako potenciální střet zájmů, byli uvedeni jako odborníci.
Odborníci technického panelu jsou:
lAnil Kumar Anal, profesor, Asijský technologický institut, Thajsko
William Chen, obdařený profesor a ředitel katedry potravinářské vědy a technologie, Technologická univerzita Nanyang v Singapuru (místopředseda)
Deepak Choudhury, vedoucí vědecký pracovník v oblasti biovýrobních technologií, Institut bioprocesních technologií, Agentura pro vědu, technologie a výzkum, Singapur
lSghaier Chriki, docent, Institut Supérieur de l'Agriculture Rhône-Alpes, výzkumný pracovník, Národní výzkumný ústav pro zemědělství, potraviny a životní prostředí, Francie (místopředseda pracovní skupiny)
lMarie-Pierre Ellies-Oury, odborný asistent, Institut National de la Recherche Agronomique et de L'Environnement a Bordeaux Sciences Agro, Francie
lJeremiah Fasano, hlavní politický poradce, Úřad pro kontrolu potravin a léčiv Spojených států, USA (předseda)
lMukunda Goswami, hlavní vědecký pracovník, Indická rada pro zemědělský výzkum, Indie
William Hallman, profesor a předseda Rutgersovy univerzity v USA
lGeoffrey Muriira Karau, ředitel pro zajištění kvality a inspekci, Úřad pro standardy, Keňa
lMartín Alfredo Lema, biotechnolog, National University of Quilmes, Argentina (místopředseda)
Reza Ovissipour, odborný asistent, Virginský polytechnický institut a Státní univerzita, USA
Christopher Simuntala, vedoucí pracovník pro biologickou bezpečnost, Národní úřad pro biologickou bezpečnost, Zambie
lYongning Wu, hlavní vědecký pracovník, Národní centrum pro posuzování rizik v oblasti bezpečnosti potravin, Čína
Čas zveřejnění: 4. prosince 2024